Good morning, Las Vegas!
Vstáváme, snídaně v hotelu není (jsou to spíš apartmány než pokoje), tak snídáme až po cestě do GAPu, kde Petře zapoměli sundat jeden zabezpečovací bazmek ze zakoupeného zboží. Starbucks, nic extra, horká čokoláda mi přijde poněkud málo horká.
Vyrážíme k severu po dálnici 95 směrem na Reno, po nějakých 150 mílích odbočujeme na místě zvané Scotty's Junction do Národního Parku Death Valley, tedy Údolí Smrti. Park v tomto případě je hodně velká nadsázka, protože počet stromů v tomto parku odhadujeme na desítky.
Přijíždíme ke Scotty's Castle, "hradu" jistého Scottyho na severu údolí, který se sem hodí jako pěst na oko, jsou tady dvě ("stará" a "nová") benzínky, obě roky zavřené (kdo pojedete do údolí smrti, mějte s sebou hodně benzínu), a jedeme k Ubehebe kráteru, kde si dáváme krátký trečík, který je zajímavý především tím, že vede do kopce po okraji kráteru, hodně do kopce, po lávovém štěrku, který se každým krokem sesouvá, ... a je to do kopce. Jo, zásadní věc, je asi 40 stupňů ve stínu. Ve stínu je hodně iluzorní termín - pokud si zrovna nelehnete pod auto, žádný tady není. Nikde, ani v dohledu, a to máme výhled desítky kilometrů každým směrem.
Vzduch v údolí cirkuluje poněkud zmateně, a tak se pořád jen ohřívá a ohřívá, je to nejnižší (-86 metrů nad mořem) a nejteplejší místo v USA. Je tu prostě horko, a čím více se blížíme k jihu (údolí je cca 250 kilometrů dlouhé, a projíždíme z toho tak 150), a 10-30 kilometrů široké.
V infocentru shlížíme krátkou komentovanou slideshow, a pokračujeme dál, několik zastávek, zejména důležitá je ta v nejnižším bodě, tady teplota dosahuje (podle teploměru v autě) 111°F, tj. 44°C. Uff, horkoooo!
Konec, pryč, do normálních nadmořských výšek. Shoshone, první zastávku za národním parkem projíždíme, je tady sice motel, ale podle benzínky vedle, která má ceny přestřelené (místo obvyklých 3 dolarů za barel chtějí 4,3) jedeme radši dál, k dálnici I15 (LV-LA), kde nacházíme motel Wills Fargo, nic moc, sice dobrý bazén, ale nejede jim wifi, a počítač na recepci nám poměrně nepříjemná recepční (asi evropanka, američani jsou mnohem víc "friendly" než evropani) dovolí použít jen do devíti - to si akorát stiheme zarezervovat motel 6 na letišti v LA na zítra. Proto taky píšu tenhle článen až z Los Angeles.
Koukáme na Titanic s miliónem reklam (tříhodinový film se protahuje asi na 5 hodin), a jdeme spát.
NP: třeba obelisk ve Washingtonu, Bílý dům, taky všude samé stromy :-)
OdpovědětVymazat