Tak to pěkně začalo. Máme dvě hodiny rezervu na neočekávané problémy. Teď již jenom hodinu. Ucpaná dálnice mezi Gatwickem a Heathrow polyká dalších 20 minut rezervy, a na check-in dorážíme 12:23, 37 minut před koncem. Uff.
Na terminálu kupujeme litr whisky, která nám (předpokládáme, že se na palubě nebude servírovat alkohol) má krátit dlouhý let. Whisky přeléváme do dvou půllitrových lahví od ledového čaje :-). K nějakému alkoholu se nakonec dostat dá, Petra bere víno, já Bacardi a Martin s Přemkem vodku. Letušák (pracovně díky podobnosti označovaný jako Adam Sandler), který obsluhuje levou uličku, není moc "dajný", dává pití po kelímcích, sympatická paní v pravé uličce nám ale dopřává celé plechov
ky, takže pitiva je dost.Nastupujeme, odlétáme (12. v pořadí na odlet, ale jde to celkem rychle), po třetí jsme ve vzduchu, posouváme hodinky zpět na desátou (tj. na Torontský čas), přílet máme před šestou. Letadlo je fajn (Airbus A330), máme čtyřku uprostřed za křídly, je tam dost hluk, ale whisky spolu s kolou dodanou letuškami nám krátí čas (nejvíc teda Přemkovi, který si později ani nevybavoval druhé jídlo :-)).
Letiště v Torontu bez problémů, ani nepotřebujeme palubní vstupenky na návazný let do Los Angeles, imigračním procházíme jenom s itinerářem, pasem a vízem. Rychlovka, není co řešit. Vyrážím
e busem na hotel v blízkosti letiště, zbavujeme se zavazadel a pokračujeme busem a metrem do centra. Je to dost daleko, k CN Tower se dostáváme až po osmé. 25 dolarů za vstup jsme ochotni obětovat, ale stát 75 minutovou frontu už ochotni nejsme. Procházíme ztichlé centrum, a před půlnocí se vracíme zpět na hotel. Když se zadaří, půjdeme spát kolem jedné. Budíček na šestou, na letiště a vzhůru na další štaci, do Los Angeles!
Žádné komentáře:
Okomentovat