Den 19. - středa 22. září 2010

Vzhledem k tomu, že dnešní článek bude poměrně krátký, dovolím si rychlou vsuvku o zdejším benzínu.

Vzhledem k jinému počítání tady má benzín jiné oktanové číslo, od 86/87 (regular), přes 89 až po 91. Jako většina, kupujeme regular. V Kalifornii byla běžná cena něco přes 3 dolary za galon (3,785 litru), v národních parcích a jejich okolí, nebo když je jediná benzínka široko daleko, se ceny šplhají ke čtyřem dolarům, viděli jsme i cenu přes čtyři dolary za galon.

A teď k tomu, co jsem chtěl napsat: Včera jsme brali benzín za 2,429 dolarů za galon, což při dnešním kurzu, který nám krásně klesá, dělá rovných 12 korun za litr. No kdo byste za to nechtěli jezdit :-)?

Auto si už trochu sedlo (při přebírání mělo najeto 4000 mil, teď už 10000), žere míň než na začátku, taky jsme se s ním naučili jezdit trochu úsporněji (při každém tankování se maže počítadlo průměrné spotřeby, záleží na terénu, pohybujeme se od 22-30, obvykle kolem 26 mil na galon, tj. 9 l/100 km.

Zpět k dnešnímu programu - ráno snídaně v hotelu, docela to ujde, ikdyž je to prakticky vždycky to samé, "continental breakfast", dneska aspoň měli i kakao, bylo si kam sednout, a i prostředí bylo příjemnější. První, původně neplánovaná, ale díky odstřelení Big Bandu se nám plán trošku rozprostřel, zastávka, je Biosphere 2, původně projekt jakéhosi texaského ropného magnáta, dnes univerzitní projekt, zaměřený na výzkum různých biotopů v uzavřeném prostředí skleníků... zajímavé. Detaily si můžete přečíst na wikipedii (bohužel českou verzi zatím nikdo nenapsal).

Přes Phoenix, páté největší americké město, s anglomerací přes 4 miliony obyvatel. Je opravdu velké, anižbychom se někde dostali do zácpy, a jedeme průměrně stovkou (km), trvá nám průjezd od místa, kde se dálnice rozšíří na tři (a následně více, až 7) pruhů, k místu, kde se zase zúží na 2 pruhy, 55 minut, tj. přibližně 90 kilometrů jedeme městem!

Poslední dnešní rychlou zastávkou je Montezuma Castle, indiánské pueblo ve skále, ne tak známe ani tak velké, a ani tak zajímavé jako Cliff Palace v Mesa Verde, nicméně stále jedno z těch zajímavějších (jsou jich samozřejmě zachovány stovky). Nedaleká Montezumova studna, jakási propadlina, ve které se vytvořilo jezero, zas tak zajímavá není, nejzajímavější jsou zase roadrunneři, kteří nám cestou přeběhli přes cestu, a Petra se je zase snaží fotit, tak uvidíme.

Pak už vyrážíme do dnešní cílové destinace, horského městečka Flagstaff, kde podle "kupónové knížky" - časopisu Roomsaver zaměřeného na reklamy/kupóny na slevu v hotelech, vybíráme Roadway Inn, a za 52 dolarů i s taxou máme solidní pokoj s ledničkou, solidní bazén, a snídani. No neberte to, asi zatím nejlepší ubytování v poměru cena/výkon :-).

Večer ještě vyrazit do hospůdky doporučované v Rough Guide, výborné sendwiče a konečně můj první (a myslím, že poslední - nic proti tomu prvnímu) americký hamburger, k tomu pivko z místního pivovaru. Procházíme "historické centrum", což nám zabírá tak 5 minut. Flagstaf, jako správné americké město, nemá pouliční osvětlení, takže světlo je jenom tam, kde jsou otevřené hospody :-).

Zpět na hotel, já s Přemkem ještě do bazénu, a pak na pokoj, relax, a spát. Tak zas zítra.