Salt Lake City je obrovské město, samotné "City" má jen necelých 200 tisíc obyvatel, s aglomerací něco přes dva miliony, ale je děsně roztahané. Jedeme po dálnici 50 mil, než z města vyjedeme, stejně tak to bylo při příjezdu. Z těch 50 mil je asi 30 v remontu, přistavují se dva pruhy (a to je jich už teď docela hodně, místy jenom 3, místy i 7 (samozřejmě v našem směru). Prakticky celých 50 mil je zácpa, teda jede to stabilně cca 60 mil v hodině, ale všechny pruhy jsou plné aut. Jakmile vyjedeme z města, dálnice se zúží na 2 pruhy, které ale naprosto dostačují, jedeme 80 (limit je 75 nebo 80 mil/h) a jsme na dálnici prakticky sami.
Po asi 290 mílích, tj. po jedenácté, sjíždíme z dálnice do kaňonu Kolob, oddělené části n. p. Zion s vlastním vjezdem, a vyjíždíme na vyhlídku, kde i obědváme. Z materiálu, které jsme nasbírali ve visitor centru zjišťujeme, že se výrazně změnila místní fauna - už se tady vyskytují lvi a tarantule :-).
Vracíme se na dálnici, jedeme dalších 13 mil a sjíždíme na okresku, dálnici teď asi 4 dny neuvidíme. Hlavní část národního parku Zion je uzavřená pro auta, jezdí tady jenom autobusy, hodně hustě, takže je možné kdykoliv vyskočit a zase naskočit do dalšího. Projíždíme celým parkem, a vybíráme si, kde po cestě zpět zastavíme. Děláme dva kratší treky, dáváme si zmrzlinu (vlastně vůbec první v USA - kromě změny fauny a flóry se tady výrazně oteplilo - chladná rána (i teploty pod nulou) jsou pryč - jsme taky skoro o tisíc kilemometrů jižně od Yellowstonu). Vracíme se k autu, projíždíme východní částí parku - docela dlouho, cesta je v rekonstrukci - a vyjíždíme ven. Plánujeme přespat v Kanabu, hotelů je tam dost, a ráno vyrazit ke Grand Canyonu. Bohužel je tam hotelů dost, a přece málo - všechny jsou plné. Dostáváme tip na pár měst, kde by mělo být volno - nejbližší je přes 50 mil daleko! Hranice Utahu a Arizony je dost ... díra, nikde nic, všechno je strašně daleko, za to scenérie je úchvatná, a to i mimo národní parky.
Nic nám nezbývá, v městečku Hurricane ("...říkal si Hurikán...") bereme první lepší motel (Travelodge), ubytováváme se, v jakési místní mexické restauraci si dáváme každý nějaký ten mexický, na tortile a fazolích založený pokrm (to bude noc :-)), a vracíme se na hotel. Já s Přemkem ještě jdeme do bazénu, večer koukáme chvíli na telku, projíždíme co nového doma, píšu článek, a už mě to celkem táhne do postele... jo, ještě jedna věc, nenecháváme nic náhodě - nechceme zítra dopadnout stejně jako dneska, takže na zítřek a pozítří objednáváme hotely přes net, v Torrey a Moabu - tak, zítra Grand Canyon ze severu, a Bryce, pozítří Capitol Reef a Canyonlands.
Bye now!
Žádné komentáře:
Okomentovat